Poláci zvažují zavedení měnového výboru | CesPol

Daňová zvýhodnění a další formy pomoci firmám mají brzy oživit ekonomiku.

Podpora konkurenceschopnosti polských firem, které dusí silný zlotý, je v popředí zájmu nového vicepremiéra a ministra financí Grzegorze Kołodka. S jeho nástupem do úřadu zesílily úvahy o mimořádných opatřeních v oblasti měnové politiky. Navzdory očekáváním tisku se však v ministrově oficiálním programovém prohlášení neobjevila ani zmínka o devalvaci, jejímž je údajně zastáncem, ani o "euroizaci" zlotého. V rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasové "Signály dne" však už byl sdílnější. "Jednoho dne budeme muset rozhodnout o tom, jaký kurs navrhneme před vstupem do evropské měnové zóny. Učiníme-li tak brzy, pak budeme moci prosadit vlastní podmínky. Zvážíme návrh na pevné provázání zlotého s eurem," připustil ministr. To může znamenat zavedení měnového výboru, které ale v Polsku vyžaduje shodu vlády a Rady peněžní politiky. Musely by také rozhodnout, zda takovému kroku nemá předcházet devalvace národní měny. "Protože kurs by byl pevný, importovali bychom měnovou politiku z eurozóny. Úroky by byly takové, jaké by stanovila Evropská centrální banka," vysvětlil agentuře PAP Jacek Wiśniewski z banky Pekao S.A. Také premiér Leszek Miller už naznačil, že vláda se bude režimem měnového výboru zabývat. A viceprezident centrální banky Andrzej Bratkowski v Sejmu prohlásil, že "diskutovat lze o všech návrzích, které vládu zajímají". Kołodko sám by byl pro nový směnný režim v případě, že "dosavadní kursová politika nepřinese pokrok ve zlepšování konkurenceschopnosti polských firem". Nicméně vicepremiérovo oficiální expozé bylo podle listu Gazeta Wyborcza tak obecné, že s kursem zlotého ani s náladou investorů nehnulo. Vládní prioritou, jak ohlásil, zůstává boj s nezaměstnaností, která se přiblížila 18 procentům. V současné době se dopracovává balík adresných opatření určených všem sektorům a firmám. "Podniky by měly díky těmto krokům získat větší prostor k aktivnímu, neřkuli agresívnímu postupu, kterým se zvýší jejich konkurenceschopnost a budou ochráněny desetitisíce, možná statisíce pracovních míst," řekl Kołodko. K takovým krokům bude patřit například restrukturalizace nedobytných státních pohledávek či urychlená změna daňové soustavy. Vicepremiér se však slovem nezmínil o tom, jaké konkrétní finanční dopady budou mít tyto novinky na státní rozpočet. Nehovořil ani o sporu vlády s národní bankou, pouze slíbil, že udrží vysokou peněžní kázeň a bude usilovat o co nejnižší schodek veřejných financí Měnový výbor - přednosti a nevýhody

Měnový výbor (currency board) neboli režim pevné vazby na určitou silnou světovou měnu se původně zaváděl v koloniálních zemích. Come-back zaznamenal v 80. a 90. letech a osvědčoval se zejména tam, kde chtěli výrazně potlačit inflaci, například počátkem 90. let v Argentině.

V Evropě se po roce 1989 uplatnil v některých reformních zemích, na jejichž ekonomiku měl vesměs ozdravný vliv. Pevnou vazbu na euro dosud používají v Bulharsku, Estonsku a Litvě.

V Polsku se o ukotvení zlotého k euru uvažuje v souvislosti s potřebou obnovit hospodářský růst. Pokud by se měnový výbor zavedl bez předchozí devalvace, znamenalo by to okamžité snížení sazeb, poptávku po zlotých, oživení ekonomiky a nižší náklady na dluhovou službu. O hodnotě zlotého by nerozhodovala národní banka, ale příliv zahraničního kapitálu. Je to však riskantní, protože měnová politika by tak byla plně závislá na náladách investorů. Vývoj polského zlotého k euru za poslední rok Zdroj: HN

› 22. 7. 2002

Vytisknout Export do PDF Poslat článek