Nový zákon o platebních lhůtách v obchodních vztazích | CesPol

V červnu loňského roku schválil Sejm zákon o platebních lhůtách v obchodních vztazích. Zákon nahrazuje starší zákon o platebních lhůtách z roku 2001.

Nová úprava se podstatným způsobem dotkne hlavně osob zavázaných. Zatímco starý zákon se aplikoval jen na takové smlouvy, jejichž smluvními stranami byly tzv. drobní podnikatelé ve smyslu zákona o hospodářské činnosti, nové znění zákona rozšiřuje svůj okruh působnosti na všechny podnikatele ve smyslu zákona o hospodářské činnosti, na další právní subjekty, které vykonávají hospodářskou činnost ve smyslu zákona o hospodářské činnosti nebo zákona o veřejných zakázkách, na příslušníky svobodných povolání i na zahraniční podnikatele. V oblasti věcné bylo upřesněna platnost platebních lhůt. Pokud se stará úprava vztahovala na platební lhůty v rámci úplatné dodávky zboží nebo služeb, tak nová úprava platí pro všechny obchodní vztahy, které zahrnují úplatné dodání zboží nebo služeb, jsou-li smluvními stranami dodávky prováděny v souvislost s jejich hospodářskou nebo odbornou činností. Zákon přitom upravuje zvláštní oprávnění věřitele a povinnosti dlužníka při dodržování platebních termínů. Dojednají-li smluvní strany ve smlouvě platební termín, který přesahuje 30 dní, může věřitel od 31. dne po dodávce svého zboží nebo služeb a vystavení účtu požadovat zákonné úroky. Totéž platí, když smluvní partneři nesjednali žádný termín pro placení a uběhlo 31 dní od splnění dodávky ze smlouvy. Výše úroků je přitom stanovena podle výše úroků z prodlení, které byly stanoveny daňovým nařízením z roku 1997, pokud strany smluvně nestanovily úroky vyšší. Nová úprava přizpůsobila polské právo požadavkům evropského práva.

› 2. 2. 2004

Vytisknout Export do PDF Poslat článek