Proč oslabila polská měna? | CesPol

Co vše přispělo k výraznému propadu polské měny? Spekuluje někdo s polským zlotým?

Ještě před půl rokem americký dolar spolu se švýcarským frankem stály sotva dva zloté. Britská libra byla oceněna na čtyři zloté a euro 3,2 zloté. Experti spolu s médii prohlašovali, že zlotý se bude upevňovat do „nekonečna“, protože polské hospodářství má silné nástroje. Zděšení vývozci se „zabezpečovali“ díky složitým kontrukcím složených z bariérových opcí a desítky tisíc Poláků provozovaly klasický „carry trade“ – za velmi nízce oceněnou valutu (švýcarský frank) kupovaly nemovitosti, jejichž cena byla nadhodnocena do astonomických výšin (byty a obytné domy ve Waršavě, Wroclavi či Gdaňsku). Polská měna přitáhla také zahraniční banky, které zavětřily příležitost snadného výdělku, který by jim alespoň částečně vykompenzoval ohromné ztráty z amerických hypotečních obligací. Ale už v srpnu se nad finančními trhy začaly stahovat černá mračna – devalvace zlotého se zároveň střetla s největší finanční krizí za posledních 75 let. Postupně upadaly velké finanční instituce (AIG, Lehnam Brothers) a žádná banka v Evropě nemohla být jistá dne ani hodiny. Burzovní indexy byly uzavřeny a jediným žádoucím vkládaným kapitálem byl americký dolar či obligace vlády USA. V průběhu těchto měsíců polský měna ztratila 92 % vůči dolaru, 52 % vůči euru a 69 % vůči švýcarskému franku. V současné době většina analytiků zdůvodňuje tak nebývalý úpadek zlotého odvolávajíce se na „špatnou náladu“ investorů či „růst averze k riziku“. Ovšem, podle odborníků, mezinárodní banky spolu s finančními fondy nemají v poslední době v oblibě země z východu a během posledních několika měsíců preferovaly investice v amerických dolarech. Ale již samotné vysvětlení, že za oslabením zlotého stojí problémy s rublem, finanční krize na Ukrajině či znárodnění bank v Kazachstánu, zní jako výsměch investorům. O to hůře lze vysvětlit, proč polský zlotý oslabil také vůči maďarskému forintu (Maďarsko zachránily půjčky od EU a MMF), české koruně či mexickému pesu. V této chvíli většina analytiků přičítá k oslabení polské měny také ostatní faktory – úpadek průmyslové výroby, pokles vývozu a celkové zpomalení celé ekonomiky. Ovšem makroekonomické údaje Polska by mohl závidět leckterý stát. Například v Japonsku v prosinci spadla průmyslová výroba o 20 % a jihokorejský export se snížil o jednu třetinu. V porovnání s evropskými zeměmi či USA, dynamika polského HDP, i v nejčernějších předpovědích, vychází překvapivě příznivě. Stejně tak deficit zahraničního obchodu má mnohem lepší výsledky než v případě mnoha rozvojových zemích. Zdroj: www.eGospodarka.pl

› 25. 3. 2009
Autor: Zdeňka Rójová

Vytisknout Export do PDF Poslat článek